↓  Zobrazit pozice
8. Dubna 2021

Opravdu chytrá výroba. Jak vypadají stroje, kterým to myslí?

Plynulost provozu, předvídání poruch či monitoring životnosti ložisek. Umělá inteligence a další moderní technologie už tvoří nezbytnou součást výroby automobilů. Podívejte se, jak vypadá chytrá továrna.

 
i

Průmysl 4.0 v automobilové výrobě

Pojem Průmysl 4.0 je spojen s intenzivní automatizací a robotizací výroby, ale zároveň s využíváním všemožných dat, která následně výrobu usnadňují, urychlují a zefektivňují. Chytrá řešení už nejsou jen otázkou samotných vozů. Čím dál více výrobců se snaží zapojit nové technologie také v továrnách na auta. Někdy jde o nečekaně jednoduché, ale velmi chytré prvky, jindy o složitější a sofistikovaná využití moderní digitální techniky, jako jsou roboti či umělá inteligence.

1. Analýzou zvuku ke zdravému motoru

Analýza zvuku je podobná disciplína jako analýza obrazu. Jen o trochu jednodušší. „Každý stroj vydává charakteristické zvuky, které si může umělá inteligence nastudovat. Když pak při monitoringu zaslechne nový nečekaný zvuk, upozorní uživatele, že se něco děje,“ popisuje fungování zvukové analýzy Milan Dědek, který se zabývá uplatněním umělé inteligence v prediktivní údržbě. Když začne drhnout ložisko, opotřebí se ozubená kola, řemeny, řetězy či jiné komponenty, zvuk stroje se mírně promění. Pro člověka sice neslyšně, ale umělá inteligence už pozná, že se něco děje, a pomůže odhalit možné problémy.

Včasná odhalení neznámých zvuků pomocí umělé inteligence pomáhají předcházet poruchám.

ŠKODA AUTO DigiLab teď navíc testuje novou aplikaci Sound Analyser, díky které lze rychle a přesně zjistit, kdy je nutná servisní údržba. Program nahraje zvuk auta do chytrého telefonu nebo tabletu a porovná ho s dostupnými akustickými vzory. Technologie rozpozná deset vzorů s přesností přes 90 %. Pokud něco nesedí, aplikace zjistí, čím jsou odchylky způsobené a jak by se daly opravit.

Milan Dědek

Milan Dědek

odborník na prediktivní údržbu

„Každý stroj vydává charakteristické zvuky, které si může umělá inteligence nastudovat. Když pak při monitoringu zaslechne nový nečekaný zvuk, upozorní uživatele. Dokážeme tak daleko dříve odhalit možné poruchy.“
2. Speciální kód jako způsob, jak rychle identifikovat motor

Mezi chytrá řešení patří i možnost spolehlivě identifikovat výrobek. Ve slévárně, kde vznikají bloky motorů, se proto na každý z nich speciální jehlicí vyznačí takzvaný datamatrixový kód. Ten je jakousi obdobu známého QR kódu a má tu výhodu, že odolá teplu, chemikáliím i případnému poškrábání. „Unikátní kód každého výrobku umožňuje kdekoli ve výrobě ověřit, že se nachází ve správný čas na správném místě, aby nedošlo k záměně dílů. Zároveň je historie výrobku plně dohledatelná, jakmile potřebujete řešit chyby,“ vysvětluje Milan Dědek.

Datamatrixový kód slouží k uložení velkého množství informací na malém prostoru.

3. Chytré parkování u továren

Jednou z líhní nápadů pro Průmysl 4.0 je pracoviště FabLab v Mladé Boleslavi. Zde se testuje kamerový systém, který identifikuje volná parkovací místa. „Používáme cenově dostupný hardware, na kterém se učíme práci s umělou inteligencí. Rádi bychom pomocí této technologie zajistili lepší plynulost provozu kamionů u vjezdu do areálu závodu, kde nákladní vozy často bojují s obsazeností parkoviště,“ říká Ondřej Růžička, další člen FabLabu.

4. Umělá inteligence jako prevence zaseknutého dopravníku

Další možností, jak využít umělou inteligenci z FabLabu, je monitorování stavu ložisek takzvaných skidových dopravníků. Jde o velké desky, na kterých je v části výrobní linky umístěna karoserie auta. Ta i s dopravníkem putuje v toku výroby. „Pomocí termokamer sledujeme teplotu ložisek dopravníku, která by se mohla zaseknout. Ložiska na hranici životnosti díky tomu můžeme měnit preventivně,“ popisuje Růžička. Systém využívá také data z elektromotorů, které skidy pohánějí. Zjednodušeně řečeno, když začíná ložisko dřít, nadře se víc i elektromotor. Díky promyšlenému systému lze přicházející problém ověřit ze dvou zdrojů.

Díky termokamerám a umělé inteligenci nehrozí, že by se skidové dopravníky používaly nad rámec vlastní životnosti.

5. Správně naložený kontejner, který pomáhá snížit množství emisí

Moderní řešení používají také v mladoboleslavském CKD centru. Právě tady se do kontejnerů nakládají komponenty, ze kterých se pak v zahraničních výrobních závodech vyrábějí vozy ŠKODA. Jak místo v kontejneru co nejlépe využít? Řešením je projekt OPTIKON a umělá inteligence, která vypočítává optimální umístění položek, jež mají být expedovány. Využít nakládkovou kapacitu kontejneru ještě nikdy nebylo jednodušší! Zatímco dřív se využívalo 71 m3, dnes je to o celý metr krychlový víc. Výsledek? Ročně se uspoří asi 240 kontejnerů a 127 tun emisí CO2, které by jinak vznikly při jejich přepravě.

6. Virtuální simulací k rychlejšímu zavedení nových linek

Další lekci efektivity si nedávno vyzkoušeli ve Vrchlabí. Tam za plného provozu do linky integrovali novou robotickou stanici. Umožnila to technologie takzvaného digitálního dvojčete, rozšíření se nejprve vyzkoušelo ve virtuálním prostředí. „Využili jsme detailní virtuální obraz linky, simulovali její procesy a postupy. Za chodu jsme ji pak plynuje rozšířili,“ vysvětluje Christian Bleiel, vedoucí výroby komponentů. A dodává, že ve virtuálním prostoru lze linku kompletně softwarově doladit a nastavit. Reálná linka pak zkušenosti z virtuálního světa rovnou přebere.

Různé počítačové vizualizace automobilce umožňují neustále vylepšovat proces výroby aut.

7. Robotický vozík, který do nikoho nevrazí

V továrnách je čilý provoz. Kromě samotných linek se tu pohybují lidé a také různé dopravníky a vozíky. Bezobslužné robotické vozíky CEIT teď ale v řadě závodů dopravují materiál k výrobním linkám zcela automaticky a bez zásahu obsluhy. Nikoho u toho nepřejedou. Mají totiž speciální skener, díky kterému se orientují v prostoru. Nepotřebují proto komplikovaný páskový naváděcí systém, který se využíval v minulosti, mapu haly mají nahranou v sobě.

Používané automatické vozíky jsou pro pracovníky zcela bezpečné.

„Robotické vozíky jsou přímo propojené s jednotlivými pracovišti v hale a okamžitě se přizpůsobují aktuální situaci ve výrobě. K montážní lince materiál vozí přesně ve chvíli, kdy je potřeba,“ říká Roman Šuma z útvaru interní logistiky. V závodě ve Vrchlabí pak již několik let fungují autonomní vozíky OMRON. Ty se trasu naučí při jednom řízeném průjezdu a následně se automaticky vyhýbají nečekaným překážkám v cestě. Neustále se učí a dokážou měnit trasu tak, aby se k cíli dostaly co nejdříve.

Nastavení cookies

Uložení preferencí uživatele napříč webovými stránkami
Statistika a analýza chování uživatele
Oslovování s nabídkou produktů a propojení se sociálními sítěmi
Uložit nastavení

Tato stránka používá cookies. Více informací o zpracování Vašich osobních údajů na jejich základě a o Vašich právech naleznete v Informaci o zpracování osobních údajů prostřednictvím cookies a jiných webových technologií. Níže můžete udělit souhlas se zpracování osobních údajů rovněž pro účely uložení preferencí uživatele napříč webovými stránkami, statistiku a analýzu chování uživatele, oslovování s nabídkou produktů a propojení se sociálními sítěmi.