↓  Zobrazit pozice
11. Května 2021

Řídit výrobu agilně je velká výzva, musíte jít po dílčích úkolech

Agilní řízení a flexibilní vedení projektů je trendy. Uplatní se ale i v automobilce? S projektovou manažerkou Lenkou Profousovou, která ve ŠKODA AUTO vedla projekt Connected Car, integrující informační technologie do vozů, jsme si povídali o tom, jak se agilitě daří v největší české firmě.

 
Co všechno se dá ve firmě, jako je ŠKODA AUTO, řídit agilně?

Klidně i IT, to je právě moje doména. Přistupujeme tak skoro ke všem projektům. Integrovat agilní přístup se daří ale i v dalších odděleních, třeba v technickém vývoji. Složitější situace však nastává v oblasti výroby.

Proč?

Je spjata s pevně danými termíny. U agilního řízení ale striktní plány neplatí. Řídit výrobu agilně je velká výzva, proto si pro začátek musíte stanovit alespoň malé cíle v dílčích částech dodávky, abyste se hned nespálili.

Roli musí hrát i velikost firmy. Agilní řízení je přece typické spíš pro menší projekty.

To máte pravdu. Agilita ve velkých firmách je pro mě poměrně kontroverzní záležitost. Tento druh řízení výborně funguje v malých týmech, které mají jasně identifikovaný produkt. U složitějších projektů, jako je například je ŠKODA Connected Car, lze agilní metody používat na takzvané subdodávky – dílčí části dodávky, ale ne na projekt jako celek.

i

Co je ŠKODA Connected Car?

Projekt se zabývá integrací různých IT služeb do automobilu. Patří sem například funkce vzdáleného přístupu, kdy lze pomocí chytrého telefonu kontrolovat stav vozu, nebo takzvaný proaktivní servis – v případě závady či drobné nehody vůz automaticky kontaktuje servis.

Connected Car patří mezi hlavní projekty, na kterých se Lenka Profousová jako projektová manažerka podílela.

Connected Car patří mezi hlavní projekty, na kterých se Lenka Profousová jako projektová manažerka podílela.

Jak tento princip subdodávek vypadá v praxi?

V rámci projektu Connected Car se propojuje vůz s různými informačními technologiemi. Jedná se o velmi specifický počin, protože se na něm podílí různá oddělení – IT, technický vývoj i výroba. Subdodávkou může být například mobilní aplikace pro parkování, takový dílčí úkol se plní zcela agilně. Celý projekt se ale vede tradičně – takzvaným vodopádovým modelem, kdy je potřeba striktně dodržovat termíny. A to s pružným prostředím agilního řízení nejde dohromady.

Pro agilní řízení jsou typické také časté osobní schůzky, kdy tým vyhodnocuje průběžný stav projektu. Ovlivnila vaše projekty pandemie?

Rozhodně. Od jara jsme z větší části na home officu. Naše práce se ale nezastavila a každou dodávku jsme odevzdali včas. Každopádně celá situace byla velká výzva. Veškeré ceremonie a pravidelné schůzky bylo potřeba přenést do virtuálního prostředí. Velmi dobře se to podařilo a musím říct, že meeting o stovce lidí mi vlastně v onlinu přijde mnohem efektivnější.

Jak jste postupovali, když bylo potřeba otestovat třeba novou aplikaci přímo ve voze? To musí být na dálku náročné.

Právě naopak! Všichni jsme se potkali na Skypu, jeden byl fyzicky v autě s kamerou a zbytek týmu vše sledoval na dálku. Když se objevil problém, hned jsme vymysleli řešení.

i

Co to je agilní řízení?

Tradiční řízení projektů, takzvaný vodopádový model neboli waterfall, spoléhá na přesnou definici výsledného produktu. Agilní přístup je mnohem flexibilnější v reakci na změny. Přesné plány nejsou pevně stanovené. V rámci agilního řízení existují dvě metody – Scrum a Kanban. S druhou jmenovanou metodou se nejčastěji pracuje i ve ŠKODA AUTO.

Kdo chce řídit projekty, musí mít správné nasazení a umět přijmout odpovědnost. Jaké jsou další vlastnosti správného projekťáka?

Měl by rád komunikovat s lidmi, umět prioritizovat úkoly a rychle najít jádro problémů. Pak je podstatná ještě jedna věc – chtít se učit. Zvídavost ale vnímám jako základní předpoklad pro každou dobře odvedenou práci. Vědomosti totiž přirozeně získáte v týmu, ale jak vždy říkali mí kolegové: jde o to, jaká jste osobnost.

Je nutná i znalost oboru, kterého se projekt týká? Třeba informačních technologií?

Existují dva druhy manažerů. První skupinu tvoří lidé, kteří se orientují na detail a své dodávce opravdu rozumí. Ale když pracují na větším projektu, shoří na mikromanagementu. Pak jsou tu ti, kteří vynikají v organizačních schopnostech a dokážou si dobře zorganizovat svůj tým, aniž by měli hluboké znalosti daného oboru. Platí například, že když řídíte IT projekty, není zase tak důležité znát informační technologie do posledního detailu.

Nebude vás ale tým víc respektovat, když se v dané oblasti vyznáte?

To je možné, ale přesto věřím, že nejdůležitější jsou silné organizační schopnosti, téma projektu je až sekundární. Vždy záleží především na povaze, charismatu a lídrovských schopnostech projektového manažera nebo manažerky.

Podle údajů projektu Evropa v datech studují vysoké školy zaměřené na informační technologie hlavně muži. Tvoří až 85 % studentů. Mají v IT své místo i ženy?

Rozhodně! Ženy jsou velmi empatické a dobře vnímají dynamiku týmu. Takové vlastnosti přinesou do prostředí, kde převažují technicky zaměření lidé, úplně jinou atmosféru.

Jak se vám podařilo do mužského kolektivu zapadnout?

Zvykla jsem si docela rychle. Studovala jsem totiž na Fakultě informatiky a statistiky na VŠE, kde bylo v ročníku šest set kluků a dvacet holek. Do takového kolektivu by se podle mě nemělo vstupovat stylem „tak mě tu všichni máte“, ale spíše s pokorou a trpělivostí. Pracuji i s výrazně staršími muži a osvědčilo se mi hned na začátku striktně nastavit pravidla hry a vytvořit si hranice. Ale to platí o každé práci.

Máte za sebou řadu zajímavých projektů – například dodávku konektivity pro elektrický model ENYAQ. Co další plány?

Momentálně mě čeká jeden další zajímavý projekt. Miminko. Projektovému řízení se chci ale věnovat i pak. Dokonce se už ve firmě domlouváme na částečném úvazku a spolupráci na několik hodin týdně, kdybych chtěla do roka nastoupit zpět. Každopádně: teď je čas vypnout, trávit čas s rodinou, a potom se vrátit k práci. Na obojí se už moc těším!

Lenka Profousová

Lenka Profousová

Lenka Profousová, projektová manažerka

„V týmu umím nastavit dobré vztahy. A na to jsem nejvíc hrdá.“
Lenka Profousová vystudovala Fakultu informatiky a statistiky na Vysoké škole ekonomické (VŠE). Během studií pracovala jako byznys analytička, potom už ale její kroky směřovaly do oblasti projektového managementu. „Bojím se rutiny. V práci naštěstí stereotyp vůbec nezažívám – nejen díky tomu, že přijdu do kontaktu s různými profesemi a lidmi, ale i témata projektů jsou pestrá.“ Lenka se ve Škodovce věnovala převážně projektu Connected Car, který integruje informační technologie do automobilů. „Nejvíc jsem pyšná na dodávku backendu pro elektrickou ŠKODU ENYAQ, kterou jsem se zabývala do konce února. Mám vždy ohromnou radost, když se nám podaří nastavit efektivní formu spolupráce a vytvořit si i dobré přátelské vztahy. To je klíč k úspěchu každého projektu,“ dodává. Momentálně Lenku čekají nové úkoly v oblasti IT operations, konkrétně nastavení produktivizace a výzva, jak nejlépe pracovat s agilním vývojem po skončení projektů.

Nastavení cookies

Uložení preferencí uživatele napříč webovými stránkami
Statistika a analýza chování uživatele
Oslovování s nabídkou produktů a propojení se sociálními sítěmi
Uložit nastavení

Tato stránka používá cookies. Více informací o zpracování Vašich osobních údajů na jejich základě a o Vašich právech naleznete v Informaci o zpracování osobních údajů prostřednictvím cookies a jiných webových technologií. Níže můžete udělit souhlas se zpracování osobních údajů rovněž pro účely uložení preferencí uživatele napříč webovými stránkami, statistiku a analýzu chování uživatele, oslovování s nabídkou produktů a propojení se sociálními sítěmi.