25. Leden 2019

Krok za krokem až mezi Trainees

Do Trainee programu jsem se přihlásila na poslední chvíli. V červnu jsem dostudovala vysokou školu a pracovala v Praze. Každodenní dojíždění za prací, mě ale nebavilo, a tak jsem po měsíci přemýšlení sepsala životopis a odeslala ho. S pocitem „bez šance“, kvůli zaslání na poslední chvíli, jsem čekala odpověď nejdříve za týden. Všechno se ale seběhlo hrozně rychle, a tak jsem během pár dní už vyplňovala jazykové testy a sjednávala termín osobního pohovoru.

Paní personalistka byla moc milá a dokonce mi nabídla pohovor konaný po telefonu. Následující den ve smluvený čas zvoní telefon – a začínáme. Z počátku jsem se bála, nevěděla, co očekávat, ale rozhovor byl příjemný, a tak ze mě nervozita po chvíli opadla. Povídaly jsme si o mém studiu, pracovních a zahraničních zkušenostech a v neposlední řadě také o Trainee programu a mých očekáváních. Celý hovor trval něco málo přes hodinu. Na jeho závěru jsme se domluvily, že vzhledem k brzkému termínu Assessment centra (AC), se o svém úspěchu či neúspěchu dozvím hned další den. Byla jsem překvapená, nevěděla jsem, že za tři dny je poslední náborové AC pro Trainees nastupující v září.

S očekáváním jsem druhý den hlídala telefon a modlila se, aby nezazvonil zrovna, když budu třeba na záchodě. Telefon zvoní a já se dozvídám, že jsem byla vybrána mezi účastníky Assessment centra. Háček je v tom, že AC se koná už za pár dní, a tak dostávám potřebné informace, především kde, co a v kolik hodin. Na závěr hovoru se mě paní personalistka ptá, jestli chci večer před AC zajistit ubytování v Mladé Boleslavi a současně mě zve na setkání se současnými Trainees – super! Název zní slibně, Pub before AC. Na chvíli přemýšlím, jestli je dobré večer před AC, které začíná už v 7,30 ráno, jít do restaurace. Je třeba být druhý den ready. Obavy mě ale po chvíli opouští a přikyvuji. Ten samý den mě kontaktuje vedoucí Trainee skupiny za tým On-boardingu, gratuluje mi k postupu do dalšího kola výběrového řízení a předává detaily akce. Začínám se těšit, protože všechno zní skvěle.

Sraz je smluvený u ubytovny ŠKODA AUTO v 18 hodin. Přijíždím do Mladé Boleslavi. Teprve tady si uvědomuji, jak velká Škodovka vlastně je a sama sebe vyvádím z omylu, že se jedná jen o komplex továrenských budov obehnaných zdmi. Větší i menší budovy společnosti nejsou koncentrovány do jednoho místa, jsou volně rozprostřeny po celém městě, a tak na mě logo okřídleného šípu kouká ze všech stran.

Potkáváme se s kandidáty a Trainees. Vyrážíme do hospody a po cestě se seznamujeme. Dozvídáme se, že nejsme všichni, jedna slečna se setkání v restauraci neúčastní (asi jí přemohly stejné obavy, jaké jsem měla i já a chce se raději pořádně prospat). Všichni jsou hrozně fajn, jak ostatní kandidáti, tak i staří Trainees. Večer utekl hrozně rychle. Hráli jsme pár her, seznamovali se a povídali si. Ačkoliv nám Trainees nemohli prozradit bližší informace o AC, vybavili nás na následující den alespoň zaručenými tipy. Právě Pub before AC ve mně zanechala ten pocit, že součástí toho všeho chci být i já. Tam přišel ten zlom od: „Uvidíme zítra, buď to vyjde, nebo to nevyjde“, směrem k: „Zítra to prostě musí vyjít!“ Rozcházíme se po 22. hodině a domlouváme si s ostatními kandidáty sraz na druhý den. V posteli pročítám články o automobilovém průmyslu, nových trendech a o pozici ŠKODA AUTO na trhu.

Den D je tu. Samotnou mě překvapí nervozita, kterou pociťuji. Snažím se jí potlačit, uvolnit se a na celý den se těšit. Scházíme se s ostatními v domluveném čase a vyhlížíme posledního účastníka AC centra, kterého zatím neznáme. Uvnitř je připravená svačina, pití a káva. Díky Bohu – kafe! Panuje dobrá nálada a celodenní kolotoč začíná. Dostáváme informace o celém dni, plníme zadané úkoly. Pauzy se snažíme vyplnit povzbudivou konverzací. Cítím, že to opravdu pomáhá a to především po obědě, kdy se mi chce spát, a mám pocit, že do večera tempo neudržím.  Okolo šesté hodiny odpoledne se zdá, že nejhorší máme za sebou. Před námi je vyhodnocení celého procesu, na jehož závěru se dozvíme, zdali jsme přijati. Jeden po druhém jsme voláni pro vyslechnutí finálního verdiktu. SPLNILA JSTE PODMÍNKY PRO PŘIJETÍ MEZI TRAINEES. Jo! Kromě toho jsem se ale také dozvěděla své slabé a silné stránky, což bylo super, protože mi (kromě rodičů a učitelů ve škole J) nikdy nikdo  zpětnou vazbu nedal.

Odcházíme z budovy, na začátku dne jako jednotlivci a na jeho sklonku (my vybraní) jako jeden tým – tým Trainees. Fotíme společné selfie na památku, píšeme zprávy domů, loučíme se a čekáme na další pokyny v emailu, které definitivně stvrdí, že naše společné roční dobrodružství začíná.

Kateřina Velechovská – Trainee

Nastavení cookies

Uložení preferencí uživatele napříč webovými stránkami
Statistika a analýza chování uživatele
Oslovování s nabídkou produktů a propojení se sociálními sítěmi
Uložit nastavení

Tato stránka používá cookies. Více informací o zpracování Vašich osobních údajů na jejich základě a o Vašich právech naleznete v Informaci o zpracování osobních údajů prostřednictvím cookies a jiných webových technologií. Níže můžete udělit souhlas se zpracování osobních údajů rovněž pro účely uložení preferencí uživatele napříč webovými stránkami, statistiku a analýzu chování uživatele, oslovování s nabídkou produktů a propojení se sociálními sítěmi.